Goodgame Café
Málokdo si dnes již dokáže představit způsob, jakým se bavili naši rodiče. Přeci jen nástup moderních technologií se na způsobu zábavy pořádně podepsal. Dnes ve velkém upřednostňujeme pohodlný způsob hraní a to pokud možno aniž by bylo potřeba opustit teplo domova. Přesně to nám nabízejí počítačové hry, které navíc s nástupem vysokorychlostního internetu prošly značnou revolucí. Již není potřeba instalovat hru, stačí se jen přihlásit v prohlížeči a hrát. To navíc úplně zdarma, tedy pokud nemáme v plánu si za nějakou tu výhodu připlatit. Náhle tak můžeme být součástí jakéhokoliv dobrodružství a ani nás nenapadne, že hru, jíž tak rádi hrajeme na našich strojích, hrávali před padesáti lety děti na ulici.
Zdárným příkladem by mohlo být i Goodgame café. V této hře si plníme dávný sen o vlastní restauraci. Stavíme se proto k virtuálnímu sporáku, abychom připravili pochoutky lahodící jazýčkům nejvybranějších gurmánů. Paradox je v tom, že v nedávné minulosti si hrávali děti obdobně, jen s tím rozdílem, že místo počítačové myši mačkali jíl do podoby knedlíčků. Zkrátka záliby se nemění, jen způsob jejich provedení. Mít vlastní restauraci ale není nic jednoduchého. Ono otevřít je jedna věc, avšak dostát úspěchu je diametrálně někde jinde. Je potřeba zaujmout lačné návštěvníky. Jen tak budou mít důvod se vrátit a právě tuto restauraci doporučit svým známým.
V první fázi hry nejde o nic jiného, než získat co nejrozšířenější klientelu, s níž přichází i finance. Bez dostatku peněžních prostředků nejsme schopni v pozdějším stádiu investovat do rozšíření, což nás dostane do pomyslného bludného kruhu. Prostě a jednoduše, ač jsou naše představy jakékoliv, v první řadě je potřeba vydělat dost prostředků, abychom tyto sny mohli realizovat. To si žádá dost ústupků na estetičnost. V tuto chvíli musíme vzít zavděk třetí cenovou, kde lidé za rozumné peníze slušně poobědvají. Až teprve později můžeme začít cílit na luxusní klientelu a tomu uzpůsobit svou restauraci. Goodgame Café je v tomto značně nesmlouvavá a nutí nás začít myslet jako podnikatel. A kdo ví, jednou tyto získané zkušenosti třeba zúročíme i v reálném životě. Člověk nikdy nemůže vědět, jak moc se zdánlivě jednoduchá hra může stát podstatnou.